Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam myšlenek Miroslava Tyrše pro výchovu a vzdělání
MRÁZOVÁ, Dominika
Diplomová práce Význam myšlenek Miroslava Tyrše pro výchovu a vzdělání se zabývá nástinem a zmapováním života Dr. Miroslava Tyrše a vlivem, jež měla jeho osobnost na rozvoj kultury, pedagogiky i umění v českém prostředí. Cílem diplomové práce je analyzovat myšlenkové zdroje, které inspirovaly Miroslava Tyrše k jeho aktivitám v rámci českého národního společenského života, ke snahám o rozvíjení pocitu jednoty a vzájemnosti na základě tělesné zdatnosti. Diplomová práce má ukázat Miroslava Tyrše nejen jako vlasteneckého cvičitele, ale především jako vědce - filosofa, estetika a výtvarného kritika, který své výchovné a vzdělávací myšlenky formuloval pod silným vlivem pozitivistických i iracionalistických přístupů filosofie 19. století, která musela reagovat na přelomové objevy přírodních věd té doby.
Filosofie hudby u A. Schopenhauera a F. Nietzscheho
ŽIŽKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou fenoménu hudby ve filosofii Arthura Schopenhauera a Friedricha Nietzscheho. Jaké místo hudba zaujímá v jejich filosofii, jak ji chápali a definovali? To jsou hlavní otázky, které jsou postupně rozebírány a zodpovězeny. Kvalifikační práce je rozčleněna do tří částí. První se zabývá pojetím hudby u Schopenhauera, druhá u Nietzscheho a třetí posouzením rozdílnosti jejich myšlenek v problematice vůle jako hudby. V práci se nachází i praktická část, a to rozbor Nietzscheho rané hudební skladby. Též poukazuji i na osobnost skladatele Richarda Wagnera, jenž byl ovlivněn oběma filosofy a naopak. V závěru práce hodnotím a shrnuji, zda byl cíl bakalářské práce naplněn a zodpovězeny výše položené otázky.
Schopenhauerův pohled na člověka
Najman, Jiří ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem práce bylo objasnit postavení člověka v Schopenhauerově filosofickém systému. Tohoto cíle mohlo být dosaženo pouze za pomoci vysvětlení metafyzické Intelekt, jak bylo vysvětleno, je primárně pouhým nástrojem vůle určen k dodávání motivů. Z tohoto důvodu většina lidí různými způsoby neustále slepě ukájí své chtění, tudíž téměř každý stojí na stanovisko přitakání vůli. Lidé neustále podléhají klamu vůle, kterým se ukázal být egoismus. Z tohoto důvodu to, co se pro většinu z nás jeví jako nejvyšší dobro, je ve skutečnosti dobrem pouze pro vůli. Vůle tak s námi hraje podvodnou a skutečně zvrácenou hru, kterou většina z nás nikdy nemůže vyhrát. Ukázal jsem však, že existují jedinci, kteří byli přírodou obdařeni nadměrně vyvinutou silou intelektu. Jedině tato, paradoxně téměř až nepřirozeně vyvinutá síla intelektu, může vést k poznání, že vůle ve své partii s lidmi hraje nečestně. Hovořil jsem o třech skupinách lidí, které jsou zmíněného poznání schopny. První skupinou jsou lidé geniální, kteří se mohou ponořit do stavu čisté kontemplace a na chvíli tak zapomenout, že hrají onu zvrácenou hru. Tím, kdo dále prohlédne nečistá pravidla hry je Schopenhauerův světec, který, přestože je stále ještě zčásti zapojen do partie, soucitně pomáhá lidem, jelikož poznal, že celá hra se netýká pouze jednotlivců,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.